Amerika v boji kontinentů

30. října 1942

Vážený pane doktore Hedine!

Prokázal jste mi laskavost zasláním knihy „Amerika v boji kontinentů“ s osobním věnováním, která právě vyšla v lipském nakladatelství F. A. Brockhaus. Děkuji Vám srdečně za tuto pozornost.

Knihu jsem již přečetl a zvláště vítám, že se tak výslovně zabývá nabídkami, které jsem již od začátku činil Polákům. Když si dnes na tu dobu vzpomínám, zdá se mi to tak vzdálené a neskutečné, až si sám vyčítám, že jsem ve svých návrzích šel tak daleko. Vždyť v tomto případě lidé, kteří zamýšleli zlo, udělali nakonec dobro. Kdyby byli bývali Poláci k mým snahám o porozumění přístupní, nedošlo by k válce. V tom případě by však mohli Rusové dokončit své vyzbrojení v rozměrech, které teprve nyní známe a můžeme posoudit. Stačilo by ještě pět let míru a Evropa by byla jednoduše převálcována bolševickou válečnou mašinérií. Je jasné, že po odstranění německo-polských sporů by se Říše a především nacionálně socialistické hnutí věnovalo hlavně společenským otázkám. I kdybychom nebyli přímo zanedbali zbrojení, přesto by zůstalo v mezích, které by musely bezmocně podlehnout asijskému kolosu. Osud Evropy a tím i její tisícileté kultury by byl za těchto okolností završen. I když je to především muž, tj. voják, který válčí, přesto jsou jemu dané zbraně neméně rozhodující. Bolševismu by se však podařilo vypustit na neškodnou starou Evropu syntézu miliónů stejně fanatických jako brutálních bojovníků s nepředstavitelnou výzbrojí.

Viníkem na této válce je bezpochyby výhradně americký prezident Roosevelt, jak správně říkáte v závěru své knihy. Už jen tím, že se svými pomahači tuto válku rozpoutal, jistě nechtě, ale přesto v poslední chvíli kontinent nejkrásnější kultury probudil a nechal jít s otevřenýma očima vstříc nebezpečí, které by nepochybně o několik málo let později už nešlo zažehnat. Ani na chvíli nepochybuji, že společně s našimi spojenci budeme tento kolos bít tak dlouho, až se definitivně rozpadne.

V každém případě je mým neochvějným rozhodnutím nesložit zbraně dříve, než bude Evropa jak od východu, tak od západu definitivně zajištěna a tím zachráněna.

Využívám příležitosti, abych Vám, drahý pane Sven von Hedin, mohl zaslat přání zdraví a dalšího zdaru, a jsem s přátelským pozdravem

Váš oddaný Adolf Hitler