„Jeho vrahům jsem hleděl do očí“

Podle oficiální verze historie spáchal někdejší „zástupce Vůdce“ Adolfa Hitlera a jeden z nejvýše postavených funkcionářů NSDAP, Rudolf Hess, sebevraždu. Třiadevadesátiletý, doživotně odsouzený stařec se měl po 46 letech strávených ve vězení z ničeho nic rozhodnout, že se oběsí v zahradním domku špandavské věznice. Jeho poslední osobní ošetřovatel Abdallah Melaouhi přináší jedinečné svědectví, že Hess byl chladnokrevně zavražděn (podle všeho britskými) vojáky, respektive agenty tajné služby. Tuniský zdravotník líčí nejen každodenní život a nelidskou šikanu, které byl „nejosamělejší vězeň na světě“ po celá desetiletí vystaven, ale přináší také mnoho intimních informací, jež přibližují Rudolfa Hesse jako člověka. Melaouhi ze špandavské věznice propašoval řadu originálních dokumentů, které jsou v této knize exkluzivně zveřejněny. Seznamujeme se tak s Hessem vlastnoručně napsanými žádostmi, dopisy a zprávami, ze kterých je zřejmé, že starý muž nebyl v žádném případě unaven životem, ale naopak navzdory všem příkořím neúnavně bojoval za své propuštění a doufal, že poslední měsíce svého života bude moci strávit obklopen rodinou a vnoučaty.

Jeho vrazi tyto naděje 17. srpna 1987 zhatili. Nečekali však, že se Hessův ošetřovatel dostaví na místo činu bezprostředně poté, co dokončili své vražedné dílo, a on bude v šoku hledět do jejich chladných očí, zatímco oni stojí nad bezvládným tělem bývalého říšského ministra.