radix 3

Stojíme­‑li nohama pevně na zemi, musí nám být jasné, že pandemická totalita ještě nějakou dobu potrvá. Přinejmenším tak dlouho, dokud kritické množství lidí neprohlédne zlovolnou a prolhanou povahu globálního Systému, jenž ji po celém světě nastolil. Přesněji řečeno, dokud nepozná jeho pravou tvář a skutečnou identitu – a nevyvodí z tohoto poznání správné důsledky pro svůj další každodenní život. Jak k takovému poznání dospět?

Vyjasníme si pojmy

Nejdříve je potřeba si udělat jasno v pojmech. Pokud jsou totiž zmatené pojmy, pak je zmatená i mysl a nakonec i věci samotné. Je covidový režim „fašistický“? Vládnou nám „fašisté“, jak je teď moderní říkat? Jak se to pozná a jak na ně? Uvidíme.

Podíváme se na globální plány

Dnes již bezpečně víme, že hlavním úkolem pandemických her bylo odstartovat Velký reset (Great Reset) – generální plán přestavby planety, jehož (přinejmenším oficiálním) autorem je zakladatel a spiritus rector Světového ekonomického fóra, Klaus Schwab. Jaké jsou vlastně ideologické kořeny jeho konceptu „lepšího světa“? Jaké hodnoty vyznávají strůjci a vůdčí osobnosti globálního covidového režimu? Jaké politické cíle sledují? Existují přímé historické paralely mezi postpandemickým světem, jak si ho přeje Schwabovo fórum, a jistým totalitním režimem, jenž si od roku 1917 po celém světě vyžádal nekonečné miliony mrtvých? Schwab hlásá „nebudeš nic vlastnit a budeš šťastný“ (You will own nothing…), Karl Marx zase požadoval „zrušení soukromého vlastnictví“ (Kapitál). Co všechno má Big Boss Davos s otcem světového komunismu ještě společného?

Jak se to má s  Ukrajinou a  Ruskem?

Válka na Ukrajině je převážně vnímána jako izolovaný místní konflikt dvou mocenských center. Ačkoli značnou část kritické veřejnosti zachvátila žlutomodrá euforie, zdá se, že pro většinu kritiků západního globalistického Systému jsou karty rozloženy takto: Rozpínavý Západ po léta provokoval, Rusko bylo neudržitelnou situací na Ukrajině zatlačeno do kouta a teď konečně (po osmi letech!?) sjednává pořádek a Západu to zaslouženě nandává. Zaostříme­‑li na jeviště rozpínající se od Kyjeva po Moskvu, může mít tato teze své logické opodstatnění. V celkové perspektivě globálního dění však nemůže obstát. Nic není vzdálenější realitě než právě onen mistrovsky zvládnutý propagandistický narativ, dlouhodobě vykreslující Putinovo Rusko jako jakýsi autentický protipól vůči (právem) nenáviděnému dekadentnímu Západu. Fakta, která jsme v tomto čísle nashromáždili, hovoří jasně: Rusko je pevnou součástí globalistických struktur a nijak nevybočuje z globální agendy. Ostatně Vladimir Putin je Schwabův young global leader a hrál covidové divadlo na chlup stejně jako jeho západní „kontrahenti“. V Rusku se na plný plyn realizuje Schwabova psychopatická 4. průmyslová revoluce, do ruského hospodářství se shora integrují principy „ESG“, Rusko se aktivně účastní klimatické lži a tak dále, a tak podobně. Velkou část prostoru jsme také věnovali patrně největší pohádce posledního čtvrtstoletí – pohádce o zániku Sovětského svazu. Slyšeli jste někdy o „dlouhodobé sovětské strategii“? Znáte obsah jejích fází a časovou osu jejího provedení? Jak si vysvětlit, že ze 148 statisticky relevantních, písemně zdokumentovaných předpovědí bývalého důstojníka KGB Anatolije Golicyna se 139 do roku 1993 vyplnilo?

Kdo jsou nepřátelé lidstva?

Titul „Nepřátelé lidstva“ byl pro svou kontroverzi a provokační potenciál vybrán záměrně. Nakolik jsou tematizované osobnosti, uskupení a subjekty ve své jednotlivosti či celku hodny tohoto označení, je výlučně na individuálním posouzení každého čtenáře. Radix mu bez nároku na úplnost poskytuje toliko stěžejní informace. Konečné řešení této otázky však ponechává na jeho vlastním úsudku.

Jeden obecný rozsudek však může být vynesen již nyní: Nepřáteli lidstva jsou bez výjimky všichni, kdož vědomě nastolují a šíří pochybná dogmata a lživé narativy, nátlakem vymáhají jejich nekritické uctívání a kriminalizují ty, kteří je zpochybňují. Radix ukazuje cestu, jak se mít před nimi na pozoru a zbavit se jejich nadvlády.