Úvod / Knihy / Třetí říše

PROJEVY 1 (1922–23)

PROJEVY 1 (1922–23)
Novinka

PROJEVY 1 (1922–23)

Autor: Adolf Hitler

Nakladatel: PAVEL KAMAS

Skladem

V této knize se nesetkáme s mocným Vůdcem Třetí říše, nýbrž s mladým ambiciózním opozičním politikem v „Kristových letech“, který cestu k širokým masám německého národa teprve hledá. Zdaleka nejúčinnějším prostředkem k získání sympatií Němců všech vrstev mu byly právě veřejné projevy.

590 Kč

490 Kč

Nakupte zboží ještě za 1 501 Kč a dopravu máte zdarma!

0 Kč
1 501 Kč

Popis

Počet stran 360

Vazba vázaná (V8) potaženo umělou kůží, zlatá ražba

Rozměry 145x205

Hmotnost 619 g

Vydáno 28. 5. 2019

Záložka stužková

Jazyk česky

ISBN 978-80-907542-1-8

PROJEVY 1 (1922–23)

První české knižní vydání projevů Adolfa Hitlera vyšlo v prosinci 2012 v nakladatelství guidemedia etc. Komerční, čtenářský i mediální ohlas tohoto jedinečného knižního projektu potvrdil, že české knižní publikum Hitlerovy veřejné proslovy zajímají. Čtenáři se chtějí seznámit s obsahem jeho myšlenek ve formě, v jaké je kdysi sám veřejně presentoval. Chtějí se dozvědět, čím oslovoval miliony svých příznivců, a to nikoliv pouze prostřednictvím stále stejných, dokola omílaných několikasekundových televizních šotů z jeho veřejných vystoupení (kdy je následný údajný obsah Hitlerova projevu obvykle pouze účelově převyprávěn, ne-li shrnut do jediné věty), ale kompletně a v kontextu.

Nakladatelství Pavel Kamas, které je nástupnickým subjektem nakladatelství guidemedia etc, zahájilo samostatnou knižní řadu, v jejímž rámci budou postupně publikovány projevy Adolfa Hitlera ze všech období jeho kariéry. Předkládaný první svazek začíná lety 1922 a 1923, z nichž také pochází první písemně dochované texty Hitlerových projevů. V oné době byl totiž Adolf Hitler již sice bezesporu známou, stále však jednou z mnoha osobností německé „nacionální scény“. Na té si v první polovině dvacátých let konkurovala celá řada politických subjektů a paramilitárních uskupení. Hitler si musel respekt jejich členů a vůdců teprve pracně vydobít. O přízni širokých mas německého národa nehovoře.

Setkáváme se zde nikoli s mocným Vůdcem Třetí říše, nýbrž s mladým ambiciózním opozičním politikem v „Kristových letech“, který cestu k širokým masám německého národa teprve hledá. Zdaleka nejúčinnějším prostředkem k získání sympatií Němců všech vrstev mu byly právě veřejné projevy.

Jejich nekrácené přepisy představují zdaleka nejautentičtější a tím i nejcennější zdroj informací o nacionálněsocialistickém světonázoru ve formě, v jaké ústy svého nejvýznamnějšího reprezentanta postupně oslovil a přesvědčil miliony lidí. Poznat pravou vůdcovskou a politickou osobnost Adolfa Hitlera bez seznámení se s jeho projevy nelze. Tato kniha je na cestě k tomuto poznání tím nejlepším průvodcem.

 

Podrobné informace o první knize Adolf Hitler PROJEVY a trestním stíhání nakladatelů jsou k dispozici na www.hitlerovyprojevy.cz

Počet stran 360

Vazba vázaná (V8) potaženo umělou kůží, zlatá ražba

Rozměry 145x205

Hmotnost 619 g

Vydáno 28. 5. 2019

Záložka stužková

Jazyk česky

ISBN 978-80-907542-1-8

Ukázka
knihy

Recenze

Předmluva nakladatele

29. květen 2019

První české knižní vydání projevů Adolfa Hitlera uvedlo nakladatelství guidemedia etc na trh 6. prosince 2012. Od té doby uplynulo více než 6 let. Můžeme tedy bilancovat.

Komerční, čtenářský i mediální ohlas především potvrdil výchozí úvahu, že české knižní publikum Hitlerovy veřejné proslovy zajímají. Čtenáři se chtějí seznámit s obsahem jeho myšlenek ve formě, v jaké je kdysi sám veřejně presentoval. Chtějí se dozvědět, čím oslovoval miliony svých příznivců, a to nikoliv pouze prostřednictvím stále stejných, dokola omílaných několikasekundových televizních šotů z jeho veřejných vystoupení (kdy je následný údajný obsah Hitlerova projevu obvykle pouze účelově převyprávěn, ne-li shrnut do jediné věty), ale kompletně a v kontextu. Za další se osvědčila neobvyklá forma podání. Jestliže se naprostá většina poválečných publikací, nějakým způsobem pojednávajících o osobě Adolfa Hitlera, zpravidla nedokáže vyhnout osobním hodnocením a moralisujícím odsudkům, pak autoři tohoto knižního projektu takovýto přístup od počátku odmítli. Jsou přesvědčeni, že historie, obzvláště tak významné a kontroversní postavy evropských dějin, má být podávána v co nejsurovější, autentické podobě. Konečný úsudek je ponechán výhradně na čtenáři, o jehož kognitivních schopnostech a duševní dospělosti se nesluší pochybovat. V ohlasech, jež redakce nakladatelství v posledních letech obdržela, byl tento ojedinělý přístup hlasitě oceňován.

Opačného názoru je český stát. Z přibližně 15 tisíc knižních titulů, které v České republice v roce 2012 vyšly, to byla pouze kniha s Hitlerovými projevy, která se ani ne čtvrt roku po vydání stala předmětem zájmu vyšetřovatelů kriminální policie. Podle nich a brněnského státního zástupce Jana Petráska byl vydáním historického dokumentu spáchán zločin „založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“, jakož i přečin „popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia“. Policie nakladatelství i autorovi úvodních textů Lukáši Beerovi obstavila účty a po téměř ročním „vyšetřování“ Petrásek podal žalobu. Že nešlo o ojedinělý lapsus nekompetentních úředníků s pokřiveným vztahem k právu, ale od počátku plánovaný a soustředěný útok vládnoucího režimu proti svobodnému přístupu veřejnosti k historickým informacím, potvrzuje mj. skutečnost, že státní zastupitelství prostřednictvím Petra Hanuše a Pavla Zemana postupně napadlo všechny zprošťující rozsudky, které se u prvoinstančního i odvolacího soudu podařilo vybojovat. Případ se v první polovině roku 2018 dovlekl až před senát Nejvyššího soudu, složený z komunistických soudců Milady Šámalové, Jana Bláhy a Věry Kůrkové, jenž zprošťující rozhodnutí nižších instancí nakonec zrušil, čímž dal pokračování kriminalisace literárního díla a jeho vydavatelů zelenou. O zarputilé snaze dovést absurdní obvinění k odsuzujícímu rozsudku leccos vypovídá i nález Ústavního soudu z 19. února 2019, v němž bylo konstatováno, že shora jmenovaní nejvyšší soudci při rozhodování o dalším osudu obžalovaných dokonce porušili jejich základní právo na spravedlivý proces. Konečný verdikt je stále v nedohlednu a kauza pozvolna vstupuje do sedmého roku trvání (stav: duben 2019). Pomyslnou třešničkou na dortu je „odborné vyjádření“ ke knize, na němž celé obvinění stálo, jakož i samotná osoba jeho zhotovitele, českého státního historika Jana B. Uhlíře. Že jej obhajoba usvědčila z podvodu při vyúčtování jeho „posudků“, díky čemuž z daňového poplatníka vymámil peníze, které mu nepřísluší, by nebylo tak závažné jako skutečnost, že Uhlíř ve své vědecké práci běžně manipuluje s fakty a vymýšlí si citáty, které neexistují. Nejzávažnější hříchy tohoto „znalce“ shrnul autor Lukáš Beer v článku „Seznam lží, manipulací a omylů historika Jana B. Uhlíře“, zveřejněném na portálu Náš směr. Čí zájmy hájí stát, který svou moc používá k umlčení vydavatelů historických dokumentů? Přeje si někdo, aby více než čtvrtstoletí po pádu komunistické diktatury formovaly dějepis trestní soudy? Kdo a proč se bojí textů 70 let mrtvého člověka natolik, že jejich vydavatele posílá na lavici obžalovaných? Dnes je to kniha s Hitlerovými projevy – a zítra? Legitimní otázky.

Nechat se zastrašit pokryteckou zlovůlí státu by byla nejen morální kapitulace, ale především zrada tisíců spokojených čtenářů, kteří tvůrčímu týmu vyjadřovali, resp. nadále vyjadřují svou podporu. Nakladatelství Pavel Kamas, které je nástupnickým subjektem nakladatelství guidemedia etc, se proto rozhodlo letitá volání po pokračování tohoto jedinečného knižního projektu vyslyšet. Předkládaným prvním svazkem zahajuje samostatnou knižní řadu, v jejímž rámci budou postupně publikovány dochované projevy Adolfa Hitlera ze všech období jeho kariéry.

Začínáme ročníky 1922 a 1923. Jako předloha posloužila sbírka z roku 1925, jež vyšla v nakladatelství Deutscher Volksverlag Dr. Ernst Beopple v Mnichově pod názvem Adolf Hitlers Reden (Projevy Adolfa Hitlera). Pro účely překladu byl ovšem použit text pozdějšího vydání, a sice z roku 1933. Teprve ono splňuje potřebné nároky na autentičnost. Beoppleho vydavatelství totiž ve dvacátých letech čelilo masivnímu tlaku ze strany mladého německého státu, který se snažil prostřednictvím tehdejšího „náhubkového zákona“ (tzv. Zákona na ochranu republiky) do jeho činnosti všemožně zasahovat a cenzurovat ji. Editor byl nucen některé pasáže vyškrtnout, což mu ale stejně nepomohlo, neboť soud nakonec distribuci díla zakázal a dal zabavit celý náklad. První necenzurovaná verze vyšla až po nástupu nacionálních socialistů k moci, symbolicky na Hitlerovy narozeniny 20. dubna 1933. Beopple se tehdy rozhodl k důvtipné redakční úpravě a pasáže, které kdysi soudu posloužily jako záminka k odstranění publikace z trhu, nechal tučně zvýraznit, aby si mohl čtenář učinit představu, které výroky tehdejšímu demokratickému režimu vadily. Tato zvýraznění byla do českého vydání převzata, stejně jako „názvy“ projevů, jejichž autorem je rovněž německý vydavatel.

V dubnu 1922, jímž náš sborník začíná, Adolf Hitler sice už téměř rok zastával funkci šéfa NSDAP (vůdcem strany se stal oficiálně 29. července 1921), rozhodně však nereprezentoval celou německou „nacionální scénu“. Na té si tehdy konkurovala celá řada politických subjektů a paramilitárních uskupení. Hitler, jehož prioritou tehdy bylo mj. sjednocení všech pronárodních sil odmítajících parlamentárně-‑demokratickou republiku, si musel jejich respekt teprve vydobít. Zatímco tedy v pilotním českém vydání projevů z roku 2012 hovoří nejmocnější muž Velkoněmecké říše, jeden z nejvlivnějších státníků světa, tak v této knize se setkáváme s mladým ambiciózním opozičním politikem v „Kristových letech“, který cestu k širokým masám německého národa teprve hledá. Tomu pochopitelně odpovídá i tématická skladba a specifický charakter jeho veřejných vystoupení. Dominuje jim intenzivní kritika politického vývoje a všeobecně panujících životních poměrů, které byly v důsledku astronomické inflace a rozvráceného hospodářství pro většinu německého obyvatelstva velmi často otázkou holého přežití. Logickou součástí Hitlerových řečnických vývodů je proto i snaha identifikovat viníky.

Pro čtenáře z toho vyplývá, že je takřka nepřetržitě konfrontován s velkým množstvím dobových reálií a jmen, které (zvláště není-‑li Němec) může jen stěží znát. Úvodníky k jednotlivým projevům jsou proto koncipovány tak, aby se čtenář dokázal co nejsnáze přenést do reality dané doby a vnímal řečníka jako tehdejší posluchač. Autor úvodních textů se soustředil na osvětlení všech zmiňovaných osobností, událostí, organizací, politických stran, jakož i ostatních faktických údajů nezbytných k pochopení řečníkových sdělení. Vycházel při tom ze stavu nejnovějšího historického bádání. Zároveň se striktně vyhýbal jakýmkoliv spekulacím a dohadům o tom, jak Hitler ten či onen výrok „ve skutečnosti myslel“, co jím sledoval apod., jak jsme toho v běžné literatuře dodnes velmi často svědky. Takový postup je vždy jen na překážku a jeho výsledkem by byla karikatura doby, nikoli její věrohodný obraz. Jen jemu se autor cítí být zavázán. Není od věci připomenout, že právě absence „vysvětlujících textů“, objasňujících „nechápavému čtenáři“, že Hitler sice něco říkal, ale myslel tím úplně něco jiného, byla jednou z věcí, kterou obžaloba vytýkala autorům českého vydání projevů z roku 2012. Nezapomínejme na známý výrok, že „předmluva jsou růžové brýle, které se nasazují čtenáři, aby v knize neviděl, co v ní je, a aby v ní viděl, co v ní není“ – v tradiční historiografii týkající se zejména 2. světové války a Hitlera zcela standardní postup. Touto cestou jsme ovšem nikdy nešli a nepůjdeme.

Po technické stránce je vhodné upozornit, že texty samotných projevů obsahují dva druhy poznámek pod čarou. Jednak poznámky původního německého vydání označené zkratkou „p.p.v.“, jejichž autorem je Ernst Boepple, které byly bez jakýchkoliv zásahů převzaty, a jednak poznámky vydavatele českého vydání opatřené zkratkou „p.v.“. Kvůli vysoké koncentraci výskytu osob židovského původu bylo slovní vyjádření etnicity ze slohově estetických důvodů – tam, kde se to jevilo jako vhodné – nahrazeno grafickým prvkem v podobě židovské hvězdy připnuté k poslednímu písmenu příjmení. V Hitlerově přímé řeči se také občas vyskytují kontextové poznámky překladatele v hranatých závorkách.

Závěrem několik slov k projevům Adolfa Hitlera coby historickému fenoménu. Konvenční publicistika a historiografie jsou zajedno v názoru, že Hitlerův řečnický talent a schopnosti oslovit jím dav byly nejen zcela mimořádné, ale že byly právě oním klíčovým faktorem, který ho dostal do křesla kancléře Německé říše. I slavný židovský autor, publicista a jeden z nejvlivnějších německojazyčných literárních kritiků Marcel Reich-‑Ranicki, jenž byl nucen strávit léta 1940–42 ve varšavském židovském ghettu, Hitlera označil za „největšího řečníka německého jazyka“. Třebaže se četní autoři v minulosti snažili jeho osobu křížem krážem prozkoumávat, analyzovat a nezřídka jí vytvářet i něco jako psychologický profil, jednoznačnou, vědecky podloženou odpověď na otázku, co činí Hitlerův mluvený projev tak výjimečným, úspěšným a přesvědčivým nástrojem komunikace s veřejností, dosud nepředložil nikdo. Výjimečnost jeho rétorických schopností nadále zůstává obestřena tajemstvím, k jehož rozklíčování chladné ratio evidentně nestačí. Dr. Ernst Boepple v závěru své předmluvy z roku 1925 uvádí: „Ztělesněním [nacionálněsocialistického] hnutí je Adolf Hitler. Nejjasněji a nejčistěji vyjadřují podstatu jeho ducha jeho projevy. Ty nejsou ani pouhým produktem mysli, ani nejsou konstruované či pečlivě uhlazené, nýbrž vycházejí z jeho srdce podle toho, jak si to žádal okamžik a jak to vyžaduje budoucnost. Člověk se neustále musí ptát, v čem spočívá síla jeho slov. Patos a rafinované rétorické triky to každopádně nejsou, nýbrž výtrysk prostých, upřímných myšlenek člověka naplněného nejvroucnější láskou k vlasti, jehož srdeční záležitostí je cesta k záchraně jeho země a národa. A právě to nehrané a přirozené, co Adolfa Hitlera rozpaluje vášnivou vřelostí, z něj dělá řečníka, jehož vlivu se nikdo není s to ubránit. Proto jsou jeho projevy také nejbezprostřednějším zdrojem poznání Hitlerovy osobnosti, jež je tak rozporuplná.“

Dnes můžeme k tomuto hodnocení přistoupit různě. Můžeme ho buď zavrhnout jako produkt nekritického obdivu, nebo ho stejně dobře můžeme akceptovat jako svědectví Hitlerova současníka, který se z vlastního pohledu pokusil vystihnout pramen neodolatelného účinku Vůdcova řečnického umění.

Tak či tak, nezkrácené přepisy původních veřejných projevů Adolfa Hitlera představují zdaleka nejautentičtější, a tím i nejcennější zdroj informací o nacionálněsocialistickém světonázoru ve formě, v jaké ústy svého nejvýznamnějšího reprezentanta oslovil a přesvědčil miliony lidí. Poznat pravou vůdcovskou a politickou osobnost Adolfa Hitlera bez seznámení se s jeho projevy nelze. Kniha, kterou máte před sebou, je na cestě k tomuto poznání tím nejlepším průvodcem.

 

Pavel Kamas

Brno, duben 2019

Databáze knih

01. červen 2019

Informace a hodnocení na Databazeknih.cz